Zázraky šlechtění: Přednáškový cyklus Z(věda)ví letos bude o pokroku v genetice, domácích mazlíčcích i pivu
.jpg "Zázraky šlechtění: Přednáškový cyklus Z(věda)ví letos bude o pokroku v genetice, domácích mazlíčcích i pivu")
Bouráme mýty, prezentujeme fakta. I v letošním roce Národní zemědělské muzeum připravilo cyklus vzdělávacích přednášek Z(věda)ví, tentokrát s názvem Zázraky šlechtění. U příležitosti 200. výročí narození G. J. Mendela jsou přednášky věnovány zemědělskému šlechtění a novým poznatkům z oblasti genetiky. O výsledcích výzkumů i zemědělské praxe se posluchači mohou dozvědět od 3. listopadu do 1. prosince 2022 v NZM Praha.
Přednášky probíhají většinou ve čtvrtek od 17 a 18 hodin v Národním zemědělském muzeu Praha a vstupné je zdarma. Probírat se budou koně, réva vinná, chmel, domácí mazlíčci anebo oblíbené okrasné květiny. Řešit se budou i etická dilemata, která s sebou moderní šlechtitelské techniky či módní trendy přinášejí.
10. 11. 2022 Epigenetika – za co mohou geny a za co zkušenosti rodičů? Jak vysoká je daň za roztomilost domácích mazlíčků?
Některé vlastnosti nemusí být kódovány v nukleových kyselinách (DNA, RNA), a přesto se přenáší. Jak je to možné? Dozvíte se od Ing. Luďka Bartoše, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Ve druhé části přednášky si budeme povídat s Ing. Helenou Chaloupkovou z České zemědělské univerzity o šlechtění za hranice životaschopnosti. Jaké jsou důsledky šlechtění zvířat pro uspokojení módních trendů?
17:00 Luděk Bartoš: Epigenetika – zmatení pojmů?
18:00 Helena Chaloupková: Temné stránky roztomilosti
24. 11. 2022 Proč mají moderní šlechtitelé ovoce rádi staré odrůdy ovocných stromů a k čemu je dobré mít genofondový sad. Co jsou to genetické nůžky a proč s nimi v Evropě nestříháme.
O využití znalostí a zájmu o genové zdroje ovocných plodin a jejich místě ve vývoji šlechtění na rezistenci a kvalitu plodů bude přednášet prof. Dr. Ing. Boris Krška z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech. Z Ústavu experimentální botaniky vystoupí v NZM Mgr. Tomáš Moravec, PhD., který promluví o nových technikách šlechtění rostlin, které nám mohou pomoci se adaptovat na měnící se klima.
17:00 Boris Krška: Využití genových zdrojů ovocných dřevin ve šlechtění a praxi
18:00 Tomáš Moravec: Nové techniky šlechtění rostlin – dostanou v Evropě šanci?
29. 11. 2022 Jak bude rýnský ryzlink a plzeňské pivo chutnat za sto let? O úskalích, které šlechtitelům révy vinné a chmele přináší dnešní doba, a odrůdách, o kterých jste ještě neslyšeli.
S Ing. Radkem Sotolářem, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně se podíváme na odrůdy révy vinné odolné vůči houbovým chorobám. K čemu jsou nám tyto tzv. PIWI odrůdy dobré? A víno doplní další tekuté zlato – o tradičním pěstování chmele, které se v Česku neustále rozvíjí a registruje nové odrůdy, bude přednášet Ing. Josef Patzak, Ph.D., z Chmelařského institutu.
17:00 Radek Sotolář: Šlechtění révy na odolnost nejen k houbovým chorobám – PIWI odrůdy
18:00 Josef Patzak: Šlechtění chmele: Klony útočí aneb Jak svět k poloranému červeňáku přišel…
1. 12. 2022 O kráse zářivých dam z Průhonického parku
Řeč není o ženách, ale o pivoňkách a denivkách. Pivoňky patří k nejdéle pěstovaným okrasným a léčivým rostlinám, podobně také denivky. Jak se rozvíjí šlechtitelský potenciál trvalek a jaké jsou jejich moderní odrůdy, odpřednáší RNDr. Pavel Sekerka a Markéta Macháčková z Botanického ústavu AV ČR, Průhonice.
17:00 Pavel Sekerka: Historie pivoněk
18:00 Markéta Macháčková: Denivky, jak je neznáme – od botanických druhů k novinkám ve šlechtění
Další informace naleznete na webu Národního zemědělského muzea: https://www.nzm.cz/aktuality/nenechte-si-ujit-prednasky-zazraky-slechteni-z-cyklu-zvedavi
———————-
Projekt přednášek Zázraky šlechtění probíhá za finanční podpory Ministerstva kultury.
Poodhalené tajemství genetiky koní v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem a příběh starokladrubského vraníka
„Výstavu jsme nazvali Ušlechtilá krása a připojili jsme se jí k celorepublikovým oslavám dvousetletého výročí narození významného přírodovědce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela,“ uvedl ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Machek. „Historie chovu starokladrubských koní sahá do počátků 16. století a kontinuálně probíhá do současnosti s cílem chránit a uchovat toto impozantní plemeno koní pro následující generace.“
Chov starokladrubských koní během téměř 500 let zaznamenal vzestupy i pády. Potýkal se nejen s celospolečenskými vlivy a válečnými událostmi, ale také se šlechtitelskými problémy plynoucími z malé chovné základny. „V současné době je však plemenná kniha vůči importům ostatních plemen uzavřená, chov starokladrubského koně je stabilizovaný a spočívá v udržovacím šlechtění při zachování tradičních chovatelských postupů,“ vysvětlil Jiří Machek. „Vloni bylo v České republice evidováno 1922 starokladrubských koní, z toho 484 v národním hřebčíně. Bílé stádo naleznete v Kladrubech nad Labem, vrané ve Slatiňanech.“
Unikátní exponáty
Expozice se nacházela ve výstavním sále zámku Národního hřebčína Kladruby nad Labem od 1. května do 30. září 2022. Navštívilo ji okolo 5000 návštěvníků.
„Širokou veřejnost zaujaly sofistikovaně zhotovené modely ze sbírek Národního zemědělského muzea, kosterní pozůstatky prakoní z Národního muzea, historické archiválie laskavě zapůjčené Státním oblastním archivem v Hradci Králové a další cenné exponáty z depozitářů Národního památkového ústavu, Orlického muzea v Chocni a muzea v Přelouči,” vyjádřila se kurátorka výstavy Renáta Tetřevová, „bez spolupráce s významnými paměťovými institucemi by tato výstava nebyla možná.“
Světla a stíny regenerace starokladrubského vraníka
Regenerační proces starokladrubského vraníka je unikátním počinem, jenž je neodmyslitelně spjat s hřebčínem ve Slatiňanech a osobou profesora Františka Bílka. Jednalo se o velmi náročnou akci, kterou navíc provázela řada rozmanitých úskalí. Lidský faktor, pevné zázemí a politické klima – to vše mělo na regenerační proces zásadní vliv. Prostředí Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech tak bylo pomyslnou kulisou pro vznik jedinečného příběhu starokladrubských vraníků, který představuje přednáška Světla a stíny regenerace starokladrubského vraníka. Vychází ze stejnojmenné knihy a přednese ji 11. října 2022 v 17 hodin v Národním zemědělském muzeu v Praze autorka Eva Jurečková, která bádáním nejen ve slatiňanských archivech a sumírováním historických podkladů strávila bezmála dva roky. Vznikla tak unikátní publikace, která se jako dosud jediná věnuje příběhu starokladrubského vraníka.
Plody otce genetiky: Na podzimní Floře Olomouc se představil NPGZR
Podzimní výstava Flora Olomouc – Hortikomplex s podtitulem Plody otce genetiky se letos konala ve jménu oslav 200. výročí narození G.J. Mendela. Jeho odkaz v zemědělství tu ve dnech 29. září až 2. října 2022 představila více než desítka pracovišť, které se věnují genetice, zemědělskému šlechtění a péči o genetické zdroje kulturních plodin.
Populárně-naučná expozice s ukázkami laboratorních technik, nových trendů a inovací ze světa rostlin nazvanou Výzkumná laboratoř rostlin se nacházela v pavilonu A. Bohatý program, který připravili účastníci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, návštěvníky přesvědčil, že zemědělské šlechtění rozhodně není nuda. K vidění bylo vše od obilnin přes mák, brambory, hrách, vinnou révu, chmel a jablka až po chryzantémy a okrasné trávy. Výzkumníci ze šlechtitelských pracovišť z celého Česka návštěvníkům podzimní Flory ukázali, proč a jak genetické zdroje rostlin uchovávají.
Co je to biodiverzita, kolik máme v ČR uchováno genetických vzorků a jaké nové obilniny šlechtíme, představila genová banka sídlící ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze. Jeho olomoucká pobočka Genetických zdrojů zelenin a speciálních plodin navázala na samého Mendela s ukázkami hrachu setého. S dalšími luskovinami – a lnem – přijel také šumperský Agritec.
Že mohou růst brambory i ve zkumavkách a rohlíčky nejsou vždy jen pečivo představil havlíčkobrodský Výzkumný ústav bramborářský. Genetické zdroje českého zeleného zlata – chmele – odprezentoval Chmelařský institut z Žatce. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví představil průhonické odrůdy chryzantém pro pěstování venku i ve skleníku a odrůdy chryzantém pro řízené pěstování v květináčích. A s bohatostí své kolekce pícninových druhů a odrůd seznámil návštěvníky Výzkumný ústav pícninářský Troubsko. Opavský Výzkumný ústav olejnin spadající pod Osevu Pro ve své expozici prezentoval především mák setý a jeho různé typy, odrůdy a způsoby využití. A na Floru dorazilo i další pracoviště Osevy, Výzkumná stanice travinářská Zubří. Ta opečovává genofondovou zahradu travin a věnuje se také pohance.
A proč je dobré nejen jíst, ale i šlechtit ovoce, se vysvětlili pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy. Ten se stará o genetické zdroje některých druhů ovocných dřevin ČR a mimo jiné dovezl na ukázku rozličné odrůdy jablek a hrušní. O ukázku révy vinné (a malou ochutnávku) se postarala zase Výzkumná stanice vinařská z Karlštejna, která spadá pod VÚRV. Návštěvníci se ale seznámili i s Mendelovými přínosy pro matematiku, meteorologii a včelařství. Druhá část expozice, na jejíž přípravě se spolu s olomouckým pracovištěm VÚRV podílela i Zahradnická fakulta MENDELU, byla věnována léčivým rostlinám vhodným pro včelí pastvu, domácímu koření i léčivým a aromatickým kořenům.
Výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti – 4.9.2019
Ve dnech 10.9. – 31.10.2019 se na střeše Národního zemědělského muzea v Praze (Kostelní 44, Praha 7) uskuteční výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti, která představuje všechny tři podprogramy Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ). Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství ČR společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ) − Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který koordinuje NPGZ rostlin a NPGZ mikroorganismů, Výzkumným ústavem živočišné výroby, který koordinuje NPGZ zvířat,Národním zemědělským muzeem a dalšími partnery Národního programu.
Příloha – souhrnná prezentace jednotlivých sbírek účastnících se NPGZ
Informace o výstavě na stránkách Národního zemědělského muzea
Další vzorky semen z České republiky v globálním úložišti na Špicberkách
Česká republika dopravila další zásilku semen do globálního úložiště na Špicberkách. Nyní se tam nachází 1263 jedinečných druhů a odrůd zemědělských plodin z českého Národního programu rostlin. Podzemní trezor slouží k bezpečnému uchování genetických zdrojů rostlin významných pro výživu a zemědělství.